|
|
Účinnost procesů úpravy vody s využitím aktivního uhlí
Hladíková, Lucie ; Kolesíková, Lucie (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce problematika výskytu pesticidů v životním prostředí a možnost jejich odstranění přes aktivní uhlí. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část rešeršní a část praktickou. Rešeršní část je zaměřena na popis aktivního uhlí. Dále se zabývá rozdělením pesticidů a jejich degradaci v životním prostředí. V praktické části byl proveden laboratorní experiment s cílem zjistit účinnost odstranění pesticidů a metabolitů z testované vody na dvou druzích aktivního uhlí.
|
|
|
Biotransformace kyseliny ferulové na senzoricky aktivní látky
Opial, Tomáš ; Pernicová, Iva (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberala biotransformáciou kyseliny ferulovej na senzoricky aktívne látky. Experiment bol založený na sledovaní biotransformačného potenciálu vybraných mikroorganizmov metódou vysoko účinnej kvapalinovej chromatografie (HPLC) pričom kultivácia prebiehala v dvoch paralelných prevedeniach a vzorky s pridanou kyselinou ferulovou boli rozdelené na 24 hodinové pôsobenie a 48 hodinové pôsobenie kyseliny ferulovej na bakteriálne kultúry. Bolo zistené, že termofilné baktérie a halofilná baktéria Halomonas neptunia sú najvhodnejšími kandidátmi na biotransformáciu kyseliny ferulovej na senzoricky aktívne látky. Pri oboch vzorkách baktérii Schlegelella thermodepolymerans (DSM 15344 a DSM 15264) došlo k vzniku 33 mg/l a 76 mg/l kyseliny vanilovej a 81 mg/l a 71 mg/l 4-vinylguaiacolu po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej. U vzorky s baktériou T. taiwanensis po 48 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej vzniklo 61 mg/l kyseliny vanilovej a 32 mg/l 4-vinylguaiacolu a u vzorky R. xylanophilus 56 mg/l 4-vinylguaiacolu. U vzorky s baktériou H. neptunia po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej došlo k jej premene na 296 mg/l kyseliny vanilovej, čo činilo až 59% konverzie pôvodnej kyseliny ferulovej a u vzorky s baktériou H. organivorans po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej vzniklo 71 mg/l kyseliny vanilovej. Avšak po 48 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej kyselina vanilová degradovala. Okrem screeningu biotransformačného potenciálu sa vykonalo aj porovnanie sekvencie bakteriálnych enzýmov, podieľajúcich sa na biotransformácii, s proteínovými sekvenciami v databáze pomocou vyhľadávacieho nástroja BLAST. Prítomnosť génov kódujúcich enzýmy podieľajúcich sa na biotransformácii bola dokázaná takmer pre všetky používané mikroorganizmy okrem baktérie H. neptunia, pre ktorú nebol dokázaný ani jeden gén. Najväčší počet prítomných génov u baktérii bol pri enzýmoch feruloyl-CoA-syntetáza, enoyl-CoA hydratáza/izomeráza, acetoacetyl-CoA thioláza a vanilín dehydrogenáza.
|
|
|
Vliv abiotických faktorů (teploty) na vybrané druhy zelených mikrořas
Ston, Michal
Mikrořasy jako jednobuněčné organismy, jsou součástí celé řady ekosystémů a jsou tedy náchylné na změny prostředí ve kterém se vyskytují. Vyvinuly si řadu mechanismů, aby se v rámci svého života těmto změnám mohly přizpůsobit. Ovšem některé změny, mohou mít na životnost buněk i negativní vliv. Ačkoli je mnoho řas adaptováno na extrémní podmínky, problémem zůstává změna klimatu a náhlé výkyvy teplot, které mohou vést ke stresu a následnému poškození buněk mikrořas. Cílem této diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit účinky zvýšené teploty na různé druhy mikrořas. Výsledky této práce naznačují, že teplota 40 °C má rozdílný vliv na mikrořasy Chlorella sorokiniana a Scenedesmus obliquus, který byl pozorován pomocí spektrofotometrických analýz fotosyntetizujících pigmentů, sekundárních metabolitů a antioxidační kapacity. Dále výsledky poukazují, že mikrořasa Chlorella sorokiniana vykazovala pozitivní reakci na teplotní stres, kdy při působení vyšší teploty došlo ve všech pozorováních ke zvýšení produkce těchto látek vůči kontrole při 23 °C (p ≤0,01). U mikrořasy Scenedesmus obliquus došlo ve většině případů ke snížení produkce látek, pouze u chlorofylu b došlo k opačnému jevu, tedy k nárůstu produkce chlorofylu b. Ve všech případech byly nalezeny statisticky významné rozdíly (p ≤0,01) mezi Chlorella sorokiniana a Scenedesmus obliquus při teplotě 40 °C. ve všech sledovaných parametrech byla adaptivní odpověď na zvýšenou teplotu lepší u Chlorella sorokiniana.
|
|
|
Funkční profilování komponentů komplexu transkripčních koaktivátorů SAGA v Arabidopsis
Sokolov, Rodion
Regulace genové exprese může být uskutečněna různými mechanismy, přičemž jedním z nich je enzymy zprostředkována modifikace histonů. Spt-Ada-Gcn5 acetyltransferázový (SAGA) komplex je komplex transkripčních koaktivátorů vysoce konzervovány mezi rostlinami a kvasinkami. V rostlinách může SAGA regulovat expresi genů prostřednictvím acetylace a deubikvitinace histonů. PHYTOCHROME-DEPENDENT LATE-FLOWERING (PHL)/SPT20 je podjednotkou strukturního modulu SAGA, která interaguje s fytochromem B a reguluje tak kvetení, zároveň však jeho exprese ovlivňuje odpověď rostlin na sucho a nedostatek dusíku. V praktické časti této práce byl prozkoumán vliv PHL na odolnost vůči dalším abiotickým stresům jako je oxidační a osmotický stres. Odpověď rostlin postrádajících gen kódující PHL na dané stresy se ukázala být závislá na fotoperiodě, přičemž dopad oxidačního stresu byl pro ně vyšší při pěstování za podmínek dlouhého dně a naopak, rostliny byly citlivější na osmotický stres podmínek krátkého dně. Rovněž jsme identifikovali metabolity, které byly přítomny u mutantní linie phl v odlišné koncentraci než u standardních rostlin a mohou tak stát za odlišnou odpovědí této linie na stres.
|
|
|
Electrochemical Techniques in Monitoring of Nervous System Drugs
Choińska-Mlynarczyk, Marta ; Hrdlička, Vojtěch ; Skopalová, J. ; Šelešovská, R. ; Kolivoška, Viliam ; Navrátil, Tomáš
Drugs of the nervous system (ATC group N) belong generally to the most commonly (mis)used substances worldwide. Their determination and monitoring of these drugs and their metabolites in various body fluids or environmental matrices represent a challenge for analytical chemists. Our research is focused on the application of electrochemical methods in the monitoring of the most frequently prescribed and the newly introduced nervous system drugs of precisely specified structures and/or of defined properties. For toxicological and pharmacokinetic reasons, emphasis has been placed on investigating the reaction mechanisms of their metabolite formation. New or alternative to commonly used electroanalytical methods applicable for monitoring and characterization of target compounds in their pure state, in body fluids, wastewaters, and other environmental matrices, has been developed. To improve the chemometric parameters and sensing characteristics, attention was paid to the construction of new electrochemical sensors, detectors (e.g. screen-printed, 3D printed), or cells, based on (modified/unmodified) traditional or nontraditional materials, preferably usable at the point-of-care.
|
|
|
LC-MS/MS studie 1. fáze in vitro biotransformace potenciálních léčiv působících v terapii Alzheimerovy nemoci.
Kuřátková, Aneta ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Váňová, Nela (oponent)
Doposud nebyla nalezena léčba, která by zcela zastavila progresi Alzheimerovy nemoci. Dříve používaný takrin měl v terapii Alzheimerovy choroby dobré výsledky, nicméně dlouhodobé užívání vedlo k chronické hepatotoxicitě způsobené jeho metabolity. Tato diplomová práce se zabývá sloučeninou 7-fenoxytakrin, která je jedním z nadějných substituovaných derivátů takrinu a mohla by být jedním z kandidátů pro potenciální využití v terapii Alzheimerovy choroby. Z důvodu vzniku hepatotoxických metabolitů takrinu po biotransformaci v játrech se jeví jako nezbytné u molekuly 7-fenoxytakrinu identifikovat jeho vznikající metabolity. V rámci diplomové práce byla provedena in vitro biotransformační studie 7-fenoxytakrinu za použití lidských jaterních mikrosomů. Pro stanovení parentní látky a vznikajících sedmnácti metabolitů byla využita technika vysokoúčinné kapalinové chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Výsledky ukázaly vznik šesti monohydroxylovaných a jedenácti dihydroxylovaných metabolitů 7-fenoxytakrinu. Hydroxylace je tedy hlavní metabolická reakce po in vitro mikrosomální biotransformaci. Kromě identifikace metabolitů byla v rámci této diplomové práce provedena i kvantifikační a mikrosomálně stabilitní studie zahrnující stanovení úbytku parentní látky v čase. Dále byl stanoven...
|
|
|
HPLC stanovení diastereoisomerů silybinu v plazmě laboratorních zvířat
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Bednář, Petr (oponent)
Silybin je hlavní složkou silymarinu, což je standardizovaný extrakt získaný z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Flavonolignan silybin má antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorovou aktivitu. Přírodní silybin se vyskytuje jako téměř ekvimolární směs dvou diastereoisomerů - silybinu A a silybinu B, jejichž analytické oddělení je možné, avšak preparativní separace je komplikovaná. Biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B. Bylo prokázáno, že diastereoisomery silybinu se v organismu konjugují převážně na glukuronidy a sulfáty. Ve většině dosavadních biologických, farmakokinetických a chemických studiích byla použita směs obou diastereoisomerů silybinu. V této diplomové práci byl pro farmakokinetickou studii poprvé separátně využit opticky čistý silybin A a silybin B. Předmětem práce bylo zjištění koncentrace volného a celkového silybinu v plazmě potkanů v závislosti na čase od podání dávky silybinu A nebo B. Teoretický úvod popisuje současný stav problematiky chemie, farmakologie a farmakokinetiky diastereoisomerů silybinu. Druhá část je zaměřena na výběr vhodné analytické kolony, vypracování chromatografické metody a vhodného postupu úpravy biologických vzorků pro stanovení diastereoisomerů silybinu. Poslední část se zabývá stanovením volného a...
|
|
|
LC-MS/MS studie 1. fáze in vitro biotransformace potenciálních léčiv působících v terapii Alzheimerovy nemoci.
Kuřátková, Aneta ; Kučera, Radim (vedoucí práce) ; Váňová, Nela (oponent)
Doposud nebyla nalezena léčba, která by zcela zastavila progresi Alzheimerovy nemoci. Dříve používaný takrin měl v terapii Alzheimerovy choroby dobré výsledky, nicméně dlouhodobé užívání vedlo k chronické hepatotoxicitě způsobené jeho metabolity. Tato diplomová práce se zabývá sloučeninou 7-fenoxytakrin, která je jedním z nadějných substituovaných derivátů takrinu a mohla by být jedním z kandidátů pro potenciální využití v terapii Alzheimerovy choroby. Z důvodu vzniku hepatotoxických metabolitů takrinu po biotransformaci v játrech se jeví jako nezbytné u molekuly 7-fenoxytakrinu identifikovat jeho vznikající metabolity. V rámci diplomové práce byla provedena in vitro biotransformační studie 7-fenoxytakrinu za použití lidských jaterních mikrosomů. Pro stanovení parentní látky a vznikajících sedmnácti metabolitů byla využita technika vysokoúčinné kapalinové chromatografie spojená s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Výsledky ukázaly vznik šesti monohydroxylovaných a jedenácti dihydroxylovaných metabolitů 7-fenoxytakrinu. Hydroxylace je tedy hlavní metabolická reakce po in vitro mikrosomální biotransformaci. Kromě identifikace metabolitů byla v rámci této diplomové práce provedena i kvantifikační a mikrosomálně stabilitní studie zahrnující stanovení úbytku parentní látky v čase. Dále byl stanoven...
|
|
|
Fenolické kyseliny v rostlinách
Klížová, Lucie ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Janoušek, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Název diplomové práce: FENOLICKÉ KYSELINY V ROSTLINÁCH Kandidát: Lucie Klížová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2020/2021, s. 153 Fenolické kyseliny patří mezi sekundární metabolity, které jsou součástí ovoce, zeleniny, obilnin a dalších rostlin rozličných čeledí. Příkladem mohou být rostliny z čeledi Lamiaceae, Asteraceae a Ericaceae, které obsahují značné množství těchto látek. V rostlinách hrají fenolické kyseliny významnou roli a mají mnoho účinků podporujících lidské zdraví, mezi které patří antioxidační, protizánětlivé, antivirové, antibakteriální, antifungální, antikancerogenní účinky a další. Rostliny obsahující fenolické kyseliny jsou s výhodou používány také jako antidiabetika, expektorancia, insekticidy, hypolipidemika, kardioprotektiva, neurologika atd. Obsah těchto látek v rostlinách se může lišit v závislosti na sledovaném kultivaru, místu růstu, době sběru a řadě dalších aspektů. Přítomnost, identifikace a následná kvantifikace jednotlivých fenolických kyselin je obvykle prováděna metodami HPLC a MS a celkový obsah těchto látek je stanovován Folin-Ciocalteuovou metodou. Diplomová práce je literární rešerší, která sleduje obsah fenolických kyselin v rostlinách s ohledem na...
|
|
|
Biotransformace kyseliny ferulové na senzoricky aktivní látky
Opial, Tomáš ; Pernicová, Iva (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberala biotransformáciou kyseliny ferulovej na senzoricky aktívne látky. Experiment bol založený na sledovaní biotransformačného potenciálu vybraných mikroorganizmov metódou vysoko účinnej kvapalinovej chromatografie (HPLC) pričom kultivácia prebiehala v dvoch paralelných prevedeniach a vzorky s pridanou kyselinou ferulovou boli rozdelené na 24 hodinové pôsobenie a 48 hodinové pôsobenie kyseliny ferulovej na bakteriálne kultúry. Bolo zistené, že termofilné baktérie a halofilná baktéria Halomonas neptunia sú najvhodnejšími kandidátmi na biotransformáciu kyseliny ferulovej na senzoricky aktívne látky. Pri oboch vzorkách baktérii Schlegelella thermodepolymerans (DSM 15344 a DSM 15264) došlo k vzniku 33 mg/l a 76 mg/l kyseliny vanilovej a 81 mg/l a 71 mg/l 4-vinylguaiacolu po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej. U vzorky s baktériou T. taiwanensis po 48 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej vzniklo 61 mg/l kyseliny vanilovej a 32 mg/l 4-vinylguaiacolu a u vzorky R. xylanophilus 56 mg/l 4-vinylguaiacolu. U vzorky s baktériou H. neptunia po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej došlo k jej premene na 296 mg/l kyseliny vanilovej, čo činilo až 59% konverzie pôvodnej kyseliny ferulovej a u vzorky s baktériou H. organivorans po 24 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej vzniklo 71 mg/l kyseliny vanilovej. Avšak po 48 hodinovom pôsobení kyseliny ferulovej kyselina vanilová degradovala. Okrem screeningu biotransformačného potenciálu sa vykonalo aj porovnanie sekvencie bakteriálnych enzýmov, podieľajúcich sa na biotransformácii, s proteínovými sekvenciami v databáze pomocou vyhľadávacieho nástroja BLAST. Prítomnosť génov kódujúcich enzýmy podieľajúcich sa na biotransformácii bola dokázaná takmer pre všetky používané mikroorganizmy okrem baktérie H. neptunia, pre ktorú nebol dokázaný ani jeden gén. Najväčší počet prítomných génov u baktérii bol pri enzýmoch feruloyl-CoA-syntetáza, enoyl-CoA hydratáza/izomeráza, acetoacetyl-CoA thioláza a vanilín dehydrogenáza.
|
host ::
RSS.